Lyžování na Novém Zélandu - úvod

Na Novém Zélandu, ač je to pro spoustu Evropanů velice krásná, ale „nelyžařská“ destinace, existuje mnoho kvalitních lyžařských středisek. Některé překvapí příjemně, jiné ne už tak moc, ale z každého si odnesete jedinečný a nezapomenutelný zážitek. Skicrossař Radim Palán na Zéloši strávil minulou zimní sezonu a tady jsou jeho postřehy.

Nový Zéland tvoří dva ostrovy – Severní a Jižní.
Na Severním žije více lidí a je větší teplo. Lyžařských středisek je tam poskromnu, a když už se lyžuje, tak hlavně na dřímajících sopkách.
Na Jižním ostrově je méně lidí (za to více ovcí) a větší zima. Také se na něm rozkládají velkolepé Jižní Alpy s nejvyšší horou Nového Zélandu – Mt. Cook (3754mnm) a nespočtem různých lyžařských areálů.
Střediska:
Mezi nejznámější a nejoblíbenější patří: Treble Cone, Cardrona, Mount Dobson, Mount Ruapehu, Broken River, Craigerburn, Ohau, Round Hill, Remarkebles, Corronet Peak, Mount Hutt atd.
Ty vyhledávají jak místní farmáři, tak také závodníci světové extra třídy, kteří sem jezdí trénovat, když na severní polokouli panuje teplé letní počasí.
Prvních pět, jsem minulou sezonu navštívil, tak se s Vámi nyní mohu podělit o své dojmy. Rozeberu rozdíly a hlavní přednosti, kvůli kterým se zcela jistě vyplatí letět přes půlku světa a některé z nich si vyzkoušet na vlastní prkýnka.
Treble Cone Treble Cone Lyzovani

Dělení středisek:

Na Zélandu je jednoduché a přehledné dělení středisek. Je ale trošku jiné než na které jsme z našeho kontinentu zvyklí.
 
1) Jsou tam pro nás Evropany běžná, veliká, moderní a plné lidí –„Komerční“ střediska Alpského typu (OK, o dost menší než ty naše „pravé“ Alpské, ale nezapomínejte, že jste na ostrově uprostřed oceánu… a ještě k tomu hlavou dolu;)). V nich naleznete dostatečný luxus a pohodlí, rozsáhlé sjezdovky i bohatý freeride, upravovaný snow park a dobré jídlo. Jsou to skvělé lyžařské rezorty s velkolepými výhledy i náležitým zázemím a pohodlím. Mezi ty nejlepší patří zcela jistě největší středisko Jižního Ostrova Treble Cone, dále pak zábavná Cardrona a Remarkebles. Na severním ostrově se nachází sopečné a také největší lyžařské středisko Nového Zélandu - Mt. Ruapehu.
 
2) Pravým opakem jsou tzv. „Club fields“, které představují něco, co v Evropě již není jen tak snadno k nalezení. Jsou to střediska „o 30 let pozadu“, ale z určitého důvodu a o tuto svoji výjimečnost se náležitě starají. Vyhledávají je hlavně milovníci back country a freeridu. Většinou disponují pouze velice rychlými a dlouhými lanovými vleky s tzv. nutrcackerem – něco jako louskáček na ořechy, kterým se zachytíte za lano a to Vás vyveze do výšin (o tom ale více ve článku z Broken River). Střediska ale zpravidla nedisponují rolbou… a když tam nějaká je, tak je velice stará, náležitě dotvářející punkovou atmosféru střediska. Tyto Klubové lyžařské střediska nejsou rozhodně vhodné pro začátečníky! Za návštěvu stojí Broken River, Craigeburn, které naleznete na Jižním Ostrově.
 
3) Někde mezi Club fields a Comercial fields se nacházejí příjemné „Family fields“. Jsou to soukromá střediska vlastněná a spravovaná z pravidla jedinou „Kiwiáckou“ rodinou. Nenajdete tu přespříliš luxusu, ale také žádné přeplněné svahy. Střediska disponují kvalitními, ač „podomácku“ vyrobenými vleky (i sedačkovými) a také moderními rolby. Lyžaři mohou využít spousty kilometrů upravovaných sjezdovek, či skočit do volného terénu kde se jim zamane. Tyto lyžařská střediska určitě doporučuji také rodinám s dětmi a začátečníkům. Panuje v nich klidná a příjemná, ještě komercí nezkažená atmosféra.
Permice:
Obecně ale v každém lyžařském středisku na Novém Zélandu platí, že pokud se v něm rozhodnete lyžovat více než týden, už se Vám vyplatí koupit si celoroční permici, jinak je Zéland zcela jistě jedna z nejdražších lyžařských destinací na světě. Pokud si tuto celoročku koupíte s velikým předstihem, můžete ušetřit pěkný balík peněz.

Sníh:

Zélandský sníh je poněkud zvláštní. Areály se nacházejí na ostrově a z většiny z nich lze pouhým okem dohlédnout na oceán na jedné nebo druhé straně. Sníh tedy bývá obecně vlhčí, za to pevnější než v Evropě. Z vlastní zkušenosti mohu doporučit Zéland hlavně lyžařům a snowboarďákům, kteří rádi jezdi po sjezdovkách. Tam lze i v teplém jarním počasí lyžovat bez problémů i v pozdních odpoledních hodinách. Sníh vydrží tuhý a nerozježděný dlouhou dobu, právě díky větší vlhkosti.
 
Na vlhkost si ale mohou stěžovat vyznavači freeridingu a to právem. Na Zélandu bohužel nikdy nebude hedvábný prášek, do kterého se budete nořit jako do peřinky. Pow dnů může být hodně, ale vždy bude sníh těžší než např. na Aljačce. Nádherné výhledy z různých hiků za tento kompromis ovšem určitě stojí.

Pojištění:

Pojištění je také bonusem pro každého lyžaře, který rád pokouší a posouvá své limity. Kiwiácký způsob pojištění na Novém Zélandu platí ve všech terénech, na všech místech a právo na něj máte automaticky se vstupem na Zélandskou půdu. Poskytuje jej pojišťovna ACC. Já jsem naštěstí jejich služeb „nevyužil“, ale kamarád z Californie si mimo sjezdovku ošklivě poranil ruku a jeho pobyt i operace v blízké nemocnici jej nestály ani dolar. Pokud se ale rozhodnete, že byste se rádi zranili a omrkli Kiwiácké zdravotní sestřičky, nebo doktory, raději si tuto informaci ještě pořádně ověřte.
Půjčovny lyžařského vybavení:
Pokud se na Zéland rozhodnete letět, nemusíte s sebou táhnout celou svoji lyžařskou výbavu. Většina středisek disponuje půjčovnami lyžařského vybavení. Nejkvalitnější určitě naleznete v Komerčních rezortech, v Rodinných už kvalita klesá a v „Klubových“, většinou nenaleznete žádné, ale za to Vám ho nějaký dobrácký Kiwiák třeba zadarmo půjčí. Lidé jsou na Novém Zélandu, v lyžařských střediscích zvláště, velice příjemní, nápomocní a ochotní. 
Nebezpečí:
Na horách Vás neohrozí žádné nebezpečné zvíře apod. Jedné reálné nebezpečí v Novozélandských lyžařských střediscích představuje kamenité podloží většiny z nich. Ostré kameny a nestabilní sutě se mohou skrývat kdekoli a občas mohou nepříjemně překvapit. Pád může znamenat velké komplikace, proto pozor po lehkém sněžení, kdy je na těchto jinak obnažených a dobře viditelných kamenech pouze slabá vrstva nového sněhu… jsou to žiletky.
 
Další komplikace se kterou je nutno počítat a která Vám může narušit Váš lyžařský plán je silný vítr. Ten je také hlavním důvodem proč se Zélandská střediska často i za krásného slunečného počasí zavírají.

Vízová povinnost:

Poslední věc a to velice ve stručnosti… jak se na Zéland, jako lyžaři, nejlépe dostat a o jaká víza si zažádat?
 
1) Pokud letíte jako turista a neplánujete se zdržet déle než 3 měsíce, stačí si koupit letenku a odletět. Víza byste měli bez problémů dostat na Zélandském letišti, jenom pozor, na zakázané potraviny, špinavé turistické boty a stan a také na limit množství alkoholu.
 
2) Pokud máte v plánu Nový Zéland poznat více, cestovat, pracovat apod. můžete si zažádat o roční Working Holiday víza. Žádá se vždy začátkem března online a počet víz je omezený, proto neváhejte –zejména Slováci!! WH Viza můžete bohužel dostat pouze jednou za život. Prodloužit si je o 3 měsíce můžete tím, že tam odpracujete 3 měsíce v zemědělství. Pobyt si můžete ještě prodloužit o další 3 měsíce tím, že vycestujete někam např. na nějaký tropický ostrov Francouzské Polynézie a při návratu si na letišti zažádáte o víza turistická (je to ale bez záruky a už nemůžete legálně pracovat;)).
 
3) Dále existují víza pracovní, které Vám zařídí Váš Zélandský zaměstnavatel. Tam je to trošku složitější už, ale i tak to jde – nejsou ale moc vhodná na cestování a poznávání této krásné země.
 
O dalších možnostech se nechci rozepisovat, protože kdo chce být např. trvalý rezident Nového Zélandu, určitě ví své. Dobré webové stránky kde určitě naleznete radu jsou např. cestananovyzeland.cz.
 
Závěr:
To by mohlo úvodem stačit. Brzy se můžete těšit na report ze střediska Mt. Dobson, Treble Cone, Broken River, Cardrona a Mt. Ruapehu. Do té doby můžete pozorovat vývoj počasí např. na www.snow-forecast.com a porovnat si Vaší sněhovou nadílku s tou Zélandskou.
 
Pokud plánujete svoje letní prázdniny na Zélandském sněhu a něco Vás zajímá blíže, nebojte se mě kontaktovat na FB, nebo na mailu Radas@dropit.cz.
Pokud to bude v mých silách, rád poradím a pomohu. Za veškeré náměty a připomínky budu jedině rád!